Zlatá šedesátá
Musím přiznat, že je velmi smutné, kam se ten dnešní svět a s ním i lidstvo kvůli nesmyslným, ba přímo zvěrským ideologiím, jako v jeho historii byly fašismus, komunismus a v současné době, je tou další z těchto zvěrských ideologií neoliberální kapitalismus, který nemá vůbec nic společného s lidskostí, slušností a mezigenerační úctou – řítí. A tak s nostalgií často vzpomínám na dobu Randalla a Hopkirka (britský televizní seriál natočený podle námětu Dennise Spoonera, v produkci Montyho Bermana) a samozřejmě i na hudební skupinu Beatles. Tedy na „zlatá šedesátá“, kdy byl svět pro lidstvo mnohem, mnohem šťastnějším místem pro jeho žití. Proto si moc přeji, aby tuto buržoazní temnotu, která je plná zla, agrese, násilí, šikany a hanebných pomluv opět rozsvítilo světlo dobra, moudrosti, slušnosti, mezigenerační úcty a radosti, které tady svítilo v těch „zlatých šedesátých“.Tak nějak doufám, že totéž si přeje i jedna z nejznámějších českých umělkyň, jenž prostřednictvím své tvorby vypovídá o hranicích a limitech dnešního světa a společnosti, která je nejen vizuální umělkyní, performerkou, ale i úspěšnou publicistkou, kurátorkou a pedagožkou, Darina Alster. Paní Alster, jak jsem již v úvodu zmínila, je o vás známé, že jste také příznivkyní těch „zlatých šedesátých“. Myslíte, že se někdy podaří, aby se k nim – tedy přesněji řečeno k „socialismu“ s lidskou tváří svět vrátil?



























