Západ je ztracen
Od osvícenství fungoval pokrok jako sekulární krédo Západu. Po staletí byly naše společnosti definovány přesvědčením, že budoucnost musí zastínit přítomnost, stejně jako přítomnost musí předčit minulost. Taková optimistická víra nebyla pouze kulturní nebo institucionální, ale všezahrnující: všechno se mělo zlepšit. V tomto způsobu uvažování nebylo místo pro ztrátu. Dnes je tato civilizační víra vážně ohrožena. Ztráta se stala všudypřítomným stavem života v Evropě a Americe. Formuje kolektivní horizont naléhavěji než kdykoli od roku 1945 a proniká do politického, intelektuálního a každodenního života. Otázkou již není, zda se ztrátě lze vyhnout, ale zda společnosti, jejichž představivost je svázána s „lepším“ a „více“, se mohou naučit snášet „méně“ a „hůře“. Odpověď na tuto otázku bude určovat směřování 21. století, píše v New York Times sociolog Andreas Reckwitz.



























