Začíná to u balíku peněz a končí v .. .. ..
Povídám si rád s lidmi různého věku. Jen tak o životě. Mladším či mladým třeba vysvětluju, jak i na samém konci „totáče“ byl stále obrovský problém povolovat práci drobných řemeslníků-živnostníků. Tedy drobnou potřebnou soukromou práci. Zabedněný „bolševik“ nedokázal pochopit, že cesta dopředu je v legalizaci všech drobných živnostníků (do té doby často melouchářů), ale i různých manufaktur pro pár lidí, rodinných farem, provozoven služeb nejrůznějšího druhu (hospoda, kadeřnice, automechanik...) nebo i drobných podniků s pár desítkami zaměstnanců – například pro pružnou variabilní výrobu potřebných věcí. To byl nepochybně jeden z důvodů na které nakonec „dojel“. Naopak skoro nikdo krátce před sametovou revolucí ani těsně po ní nepřemýšlel o tom, že by bylo nutné privatizovat velké fabriky, elektrárny... tam šlo spíš o to, jak je lépe řídit = obchodně, nikoli politicky.



























