Vyznání

Jak se tak zvolna rozpadám i dík svým tupým náladám a v dálce bije orloj lesů v tom světě různých světoběsů do depresí se propadám… … už nejdu sem a ani tam… … spíš couvám zpět, jak někdy zdá se a na tu krásu svébytného hnitími noční můra - bez baterky - svítí.Snad po noci zas přijde ránodík silné vůli zas vyhrnu se z pelechuco dříve dohnalo se ve spěchu, najednou počkáaž vločka sedne za oknemjak prdel do peří.Jen škoda, že mi nikdo nevěříjak rozpad nevyhnutně běží dálaž k úspěšnému konci.Duše splývají, když kostelníci bijí svými zvonci.Co mě tak může ještě potěšitkrom představy jak na ohni se hřeju?Ještě naposled se pousmějua pak mne vezmou naposled se rozptýlit :-)

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok