Tažná síla české ideologické rozplizlosti
Během projednávání novely o manželství stejnopohlavních párů vycenil zoubky jinak zdánlivě neviditelný český konzervativismus. Přes všechnu tu zuřivost, s jakou byl ochoten prskat kolem sebe tautologie o koních a opakovat socialistické poučky o fázích historického materialismu ze základní školy (obzvlášť zajímavé u poslance “křesťana”) je to na první pohled taková čivava: nepříjemný kravál produkovaný křehkým, roztřeseným stvořením, o jehož zdraví máte upřímnou starost. Manifestace českého konzervativismu jsou součástí českého diskursu tak nějak z musu: Pokud v médiích chcete vyvolat dojem, že Českem protéká nějaký živý konzervativní proud, prostě si pozvete paní Trdlicovou Jochovou a necháte ji vzdát se v přímém přenosu volebního práva. Bůh ochraňuj tu dobrou ženu, kdyby náhodou nemohla dávat interview, posledním zástupcem konzervativních žen by zůstal její manžel.



























