Starý pražský dezolát a mladý, příbramský “intelektuální pankáč” se potkávají na setkání SPD
“Pokud se politika nechápe jako odvozenina z politikaření a policie, vyniká Švejk jako nejpolitičtějši postava české literatury. Jeho nedůvěra k jakýmkoli pánům, starým i novým, tvoří solidní základ poctivé politiky.”(Karel Kosík, 1969)Šel jsem opravdu jen okolo z práce a tak jsem se jako správný Švejk sociální práce této doby a času zastavil…Věkem, vzhledem, typologií jsem přesný obraz velké většiny účastníků, hned jsem měl také místo u stolu, pivo a klobásu také a pomrkávání občanů spojených společným osudem - mi bylo vlastně sympatické.Jak já je znám, ty své spolusedící životem uvláčených, emočně rozrušených lidí, které ten spokojený houf těch všech, co v tom umějí tzv. chodit - nazývají urážlivě dezoláty.



























