Rozdělená Korea: Zvěrstva na jihu, genocidní bombardování severu a konec války v nedohlednu?
V prvních poválečných letech formovala poválečnou zahraničně-politickou agendu Kennanova strategie zadržování Sovětského svazu a komunismu a konkrétně Trumanova doktrína apelující na zastavení komunistické nákazy v Řecku a Itálii i s nasazením vojenské síly, nicméně přelomové události roku 1949, především první úspěšný sovětský test jaderné bomby a “ztráta Číny, vedly americké stratégy a plánovače k vypracování nové jestřábí linie Národní bezpečnostní rady (NSC 68) (1) přednesené NSC v dubnu 1950, o které jsme krátce pojednali ve třetí kapitole. Autoři NSC 68 požadují výrazné navýšení finančních výdajů na zbrojení v konvenčních i nekonvenčních silách, počítaje v to prostředky na vývoj vodíkové bomby. Hlavní prioritou Spojených států by měla být “redukce” komunistické expanze, aby tak Bílý dům postupně opustil Kennanovu doktrínu zastavování sovětské hrozby chápající ono údajné nebezpečí v politické rovině, a nikoli - nyní nově - jako hrozbu bezpečnostní.



























