Recenze toho nejlepšího z české kinematografie (14) – Marketa Lazarová

Když jsem poprvé viděl Marketu Lazarovou, měl jsem pocit, že mi někdo vzal dech a nenechal mě ho popadnout celé tři hodiny. Film mě nechtěl bavit, nechtěl mi vyprávět příběh, jaké znám. On mě chtěl pohltit. A já měl na výběr: buď se bránit a utéct, nebo se nechat strhnout, jako když vás vtáhne do proudu ledová řeka. Od prvních obrazů – špinavých tváří, vlčích křiků, křížů a krvavých střetů – jsem cítil, že tenhle film se mě dotýká na úrovni těla. Zima na plátně nebyla dekorace. Mně samotnému byla zima. Všechny ty tváře, propocené, zmučené, zblízka až brutálně konkrétní, jsem cítil skoro fyzicky. Bedřich Baťka nevedl kameru jako vypravěč, ale jako osud – pořád blíž, pořád nemilosrdně.

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok