Podobnost s ČR čistě náhodná. Británie je na krize zvyklá. Ale tato všeobecná beznaděj je nová - a děsivá
V menších, středostavovských britských městech a na středostavovských předměstích lidé vyjadřují strach a vyčerpání, které byly kdysi spojovány s postindustriálním zanedbávánímZa patnáct let práce v politickém zpravodajství na místě jsem asi nikdy nezažil bezútěšnější a frustrovanější náladu veřejnosti, než jaká se zdá být charakteristická pro letošní rok, píše komentátor John Harris. Některé stížnosti lidí jsou až příliš známé: nízké platy, nejistota, pocit beznadějného odříznutí od moci a vlivu. Jiné - inflace, nemožnost splácet hypotéky, nájmy a přehlížené důsledky pandemie - se objevily poměrně nedávno.Novinkou se zdá být i samotný dosah těchto problémů na části populace, které jsme dříve považovali za relativně bohaté. To vše ukazuje na otázku, která se nyní zdá nevyhnutelná: jaká je politika úplného vyčerpání?



























