Oligarchie – česká, slovenská, americká, ruská, čínská, ukrajinská, izraelská...
Zas mě to myšlenkami zaneslo k teorii „domků z karet“ a pádu toho „komunistického“ koncem 80. let min. století. Tehdejší oligarchie byla skálopevně přesvědčená, že věci půjdou přesně podle jejího scénáře a nikdy jinak! Veškeré úvahy o možných řešeních se vedly jen v rámci stanovené doktríny. Například úvaha; že elektrikář, který je nedobrým elektrikářem, když je zaměstnán státem, družstvem, drobnou provozovnou..., by byl možná lepším, kdyby pracoval „na sebe“ a státu jen odváděl daň; byla zapovězena. Což pro minulý režim bylo nejspíš zásadně smrtící. Pár šedesátých „květinových let“, kdy to vypadalo, že by snad... bylo rozmetáno okupací „přátel“ pod vedením vždy neomylného domku SSSR.



























