O Reaganově invazi na potření „marxistické hrozby“ v Grenadě a Bushově intervenci na odstranění nespolehlivého kriminálníka v Panamě
Reaganova invaze do malého karibského státu Grenada měla obnovit oslabenou veřejnou image Spojených států v téže době, kdy Spojenými státy otřásl bombový útok na kasárna v Bejrútu, kde zahynulo 241 amerických vojáků. Zároveň hovoříme o klasickém příkladu ostentativního porušování mezinárodního práva, kdy Reaganův kabinet ilegálně a beztrestně vojensky zasáhl na Grenadě. Vztahy mezi Grenadou, nezávislou republikou v rámci Britského společenství národů, a Spojenými státy se začaly zhoršovat na konci 70. let 20. století, kdy se v Saint George´s ustanovila revoluční vláda vedená spíše umírněným socialistou (311), premiérem Mauricem Bishopem a jeho hnutím New Jewel Movement (NJM). Maurice Bishop začal navazovat vřelé vztahy se Sovětským svazem a Kubou, což zahájilo éru rozsáhlé kubánsko-sovětské vojenské a finanční pomoci Grenadě. V důsledku těchto událostí Reaganova vláda zahájila bojkot Bishopovy vlády, odmítla přijmout pověřovací listiny grenadského velvyslance ve Washingtonu a stáhla amerického velvyslance z Grenady. Spojené státy se také pokusily zablokovat finanční půjčky určené Grenadě ze západní Evropy, Světové banky a Karibské rozvojové banky. Bílý dům vyškrtl Grenadu z regionálních programů pomoci USA, které měly ostatní karibské a latinskoamerické státy k dispozici (312). Vše bylo připraveno k hladké americké intervenci na Grenadu. Ta se 25. října 1983 uskutečnila ve spolupráci s formální koalicí některých karibských zemí, jako Barbados nebo Jamajka. Casus belli si Reaganova vláda našla snadno.



























