Kundera byl skoro proti všemu, co dnes prosazuje Česká republika
Mezinárodní diskuse o Milanu Kunderovi pokračuje. Ale o hodně jinak než v ČR. Kenan Malik v neděli v týdeníku Observer poukazuje nesmírně zajímavě na Kunderovo pojetí národní kulturní identity, která musí být zároveň multikulturní a mezinárodní. To mnoha lidem v ČR dnes vůbec nedochází. Jsou posedlí svou českou výlučností. "Jen my všechno děláme nejlépe a vy nám nerozumíte, protože tu nežijete, jste 'cizinci'": Kundera by se jim vysmál... A právem... (JČ)Kenan Malik: Mít kořeny je mýtus... proč byla "vlast" pro Milana Kunderu jen iluzí Spisovatel, který zemřel minulý týden, si kladl otázky o identitě, které rezonují dodnes Přes veškerou naléhavost, s jakou zdůrazňoval potřebu zachovat svébytnost středoevropských národů, byl Kundera skeptický k samotné myšlence "domova" či "vlasti". "Přemýšlím, zda náš pojem domova není nakonec iluzí, mýtem," naznačil v jednom rozhovoru. "Zajímalo by mě, jestli nejsme obětí tohoto mýtu. Zajímalo by mě, zda naše představy o tom, že máme kořeny - d'être enraciné -, nejsou jen fikcí, na které lpíme." "Můj vlastní ideál Evropy," napsal Kundera, je ideálem "maximální rozmanitosti na minimálním prostoru". Prozaik Milan Kundera kdysi poznamenal ke svému spisovatelskému kolegovi Philipu Rothovi, že "učí čtenáře chápat svět jako otázku". Obával se, že ve světě, v němž lidé "raději soudí, než aby rozuměli, raději odpovídají, než aby se ptali... hlas románu lze jen stěží slyšet nad hlučnou hloupostí lidských jistot".



























