Kterak americká obsese revoluční Kubou přivedla svět na pokraj jaderného inferna. Havana na straně utlačovaných
Revoluční Kuba se stala jedinou zemí na jih do Rio Grande, jíž se úspěšně podařilo vymanit z područí amerického hegemona, což přirozeně vyvolalo v Bílém domě paniku. Ba co více, Havana se během studené války zapojila do řady konfliktů, kde stála po boku napadených zemí a utlačovaných národů, především v Angole v 70. až 80. letech. Zatímco standardní západní narativ pracuje s negativními stránkami Castrova režimu a akcentuje represivní stránky kubánského režimu, jako širé lány přehlíží širší kontext, v němž havanský režim za studené války operoval. Tento narativ rezonuje taktéž v českém informačním prostoru, kde je činnost platforem, jako je Člověk v tísni nebo časopis Respekt, poznamenaná úzkoprsým, ideologicky zamlženým pohledem na kubánskou problematiku. V informačním přítmí pak zůstává americká obsese Kubou charakterizovaná úsilím o svržení Castrova režimu, symbolizovaným zbabranou Kennedyho invazí, trestajícím ekonomickým embargem, terorismem a sabotážemi. Zlí jazykové samozřejmě mohou namítnout, že americká hostilita vůči Kubě nastala teprve poté, co Castrova vláda znárodnila Američany vlastněný majetek a implementovala heretické prolidové reformy, kupříkladu agrární reformu, nicméně samotné americké vládní dokumenty dokazují, že americký problém s Kubou má vícero stránek.



























