Izrael a Palestinci a jejich britští stoupenci. Obě strany jsou vinny, obě strany mají pravdu, obě strany se chovají ideologicky

Na to upozorňuje v deníku Guardian Jonathan Freedlander (žid).Freedlander argumentuje, že není možné Izraelcům upírat právo na to, že jsou - i v důsledku své historie - ztraumatizování vražděním Hamasu ze 7. října - mají neustálý pocit ohrožení svého národa, něco, co by Češi měli znát, alespoň o tom psal Milan Kundera v eseji o nesamozřejmosti existence malých národů. Freedlander svůj komentář uzavírá:"Zesnulý izraelský spisovatel a mírový aktivista Amos Oz nebyl nikdy moudřejší, než když popsal izraelsko-palestinský konflikt jako něco neskonale tragického: střet práva proti právu. Dva národy s hlubokými ranami, které se trápí a jejichž osudem je sdílet stejný malý kousek země. Tohle není hra, a to z jednoho chmurně zřejmého důvodu.Není vítězů - jen nekonečná prohra. David Aaronovitch, jiný známý britský židovský komentátor, popisuje podrobně excesy extremních britských zastánců Izraele a excesy zastánců Palestinců a varuje, že se obě strany chovají jako blázni. Je to ovšem domácí britský vnitropolitický problém, který na situaci v Gaze, kde po stovkách umírají nevinní lidé, nebude mít žádný dopad.Aaronovitch na Substacku svůj komentář uzavírá: Loni v březnu tomu bylo 20 let - jsem Gazu krátce navštívil při natáčení filmu o muslimském antisemitismu pro Channel 4 s názvem Obviňování Židů. Na Youtube ho nemohu najít, ale možná budou mít čtenáři více štěstí. Když jsem tam byl, vedl jsem rozhovor s jedním z nejvyšších představitelů Hamásu Abdelem Azízem al-Rantišim (kterému se zřejmě přezdívalo "Lev Palestiny") o nechvalně proslulé chartě Hamásu a jejím odvolávání se na  podvrh, Protokoly sionských mudrců. O rok později byl Rantisi mrtev, zabila ho izraelská raketa vypálená z vrtulníku na jeho auto. O této návštěvě jsem psal pro Guardian. Došel jsem k závěru:V Gaze, stejně jako na ostatních palestinských územích, se prostor pro umírněnost zmenšuje s každým menším ponížením a každou smrtí.Nemusíte být mírovým aktivistou, abyste pochopili, že jde o druh šílenství. Kdyby obyčejní Izraelci a jejich přátelé v jiných zemích strávili byť jen několik hodin v Gaze nebo mluvili s lidmi na Západním břehu Jordánu, pak si lze jen těžko představit, že by podporovali politiku současné izraelské vlády. Místo toho by si mohli uvědomit, že zárodky současné intifády byly zasety ve způsobu, jakým byla řešena poslední intifáda. Náhodně jsem se setkal s několika Palestinci, kteří byli v 80. letech jako mladí vězněni a mučeni. Je těžké s nimi mluvit o míru. A zítřejší sklizní se (pokud tomu nic nezabrání) stane zabíjení jedné skupiny bezchybných mladých lidí, s nimiž jsem se minulý týden setkal, druhou skupinou. Sklizeň je tu.To bylo před dvěma krvavými desetiletími, a ta sklizeň je tu.

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok