Co všechno jsem našel v Donu Quijotovi
V době, kdy jsem četl někdy v deseti až čtrnácti letech verneovky, mayovky a dumasovky, jsem si v Městské knihovně v Krnově půjčil i Dona Quijota v naději, že půjde o něco podobného, ale narazil jsem do textu, který mi byl zcela nepochopitelný a cizí. Až teprve později, kdy se někdy v sedmnácti letech můj přístup k četbě knih zcela změnil, jsem byl připraven Dona Quijota opravdu ocenit, a přestal jsem postupně rozumět hltavé četbě jdoucí po ději a unikající před sebou samým do světa fantazie. Klasický román se mi postupně zcela odcizil, místo něj miluji texty jako Dekameron, Gargantua, Candide, Tristram Shandy, Hledání ztraceného času, Odysseus.



























