Co vlastně víme o „příměří“ v Gaze?
Za situace, kdy Izrael prakticky vyhladil novinářský stav v Pásmu Gazy, kam i nadále odmítá vpustit západní novináře, jsme vesměs odkázáni na informace od hrstky přeživších reportérů, informační zdroje, jako jsou Al Džazíra nebo Middle East Eye, vládní úřady v Gaze, ale i na poznatky západních progresivistických webů napojených na vlastní informátory. Je věru ostudou západního mediálního aparátu (s jistými výjimkami) – nemluvě o českých sdělovacích prostředcích - že stále poskytuje izraelské vládě legitimní prostor k vyjádření, jako by šlo o relevantní fakta, a nikoliv o zcela zjevné lži. Jakmile automaticky nebereme v potaz stanoviska Kremlu k jeho „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině - třebaže je záhodno informovat i o jeho postojích – musíme takto postupovat i vůči Tel Avivu. Informační tribalismus je v tomto ohledu zásadní překážkou při analýze údajného klidu zbraní v Gaze.



























