Cesta pustým lesem
V sobotu odpoledne jsem viděl ještě více než pětadvacet let starý film Ivana Vojnára Cesta pustým lesem (1997) který karlovarský festival uvedl jako součást "návratu k pramenům". Tedy, uznávám dobrou vůli organizátorů, ale poté, co jsem za celý týden festivalu kromě dobrých filmů viděl i spoustu lyrických pokusů bez příběhu, tak bylo obtížně strávit ještě tenhle. Rozhodl jsem se po tomto filmu, že už další film nesnesu. :) Vzhledem k tomu, že je to film z roku 1997, tak musí být zmíněn v mé knižce o postkomunistickém hraném filmu Jací jsme z roku 2007. A je to pravda, psal jsem o tom filmu tehdy toto a nemusím na tom po jeho dnešním zhlédnutí po letech měnit ani čárku. Kupodivu, doboví pražští kritici se mnou souhlasili, viz bibliografie v poznámkách pod čarou. Je návratem k pramenům fotografický lyrismus bez příběhu? (Dnešní motto: If I see another Czech lyrical film without a proper narrative, I shall scream...)Cesta pustým lesem (1997), režie Ivan Vojnár Jan Čulík, Jací jsme. Host Brno 2007 Ivan Vojnár natočil vizuálně lyrický film, který se podle Andrewa Hortona hodně blíží k poetické tradici ruského filmu než k tradici české nebo západní; podle ruských formalistů je "sujet" (výtvarná stylizace) důležitější než "děj" (zápletka) Horton také poukazuje na spřízněnost režiséra s dílem ruského režiséra Alexandra Sokurova.



























