VYSMÁTÝ DŮCHODCE, KTERÝ NA NĚ VYZRÁL

NEDĚLNÍK ADAMA B. BARTOŠE (140) VYSMÁTÝ DŮCHODCE, KTERÝ NA NĚ VYZRÁL

Onehdá mi jeden známý vyprávěl o tom, že se jeho starý otec stěhuje do ciziny. Ne, neutíká do emigrace, to ne. I když…

Musím na to pořád myslet. A protože mne nenapadlo nic jiného, o co se s vámi tentokrát podělit, vrátím se k tomuto krátkému příběhu, na který si často – tak trochu závistivě – vzpomenu.

Otec známého je v důchodu, chce si ho užít, chce být zároveň nablízku dětem, z nichž syn žije zde, zatímco dcera pracovně v zahraničí. Od dcery má proto zprávy z první ruky, jak je v dané zemi zaprvé pěkně, zadruhé levněji a za třetí – klid. Syn v Čechách je zaneprázdněn prací, hodně cestuje po republice, takže by se o otce nemohl tolik starat, zatímco dcera v cizině má na otce naopak času hodně a k péči o něj má tak mnohem lepší podmínky. Otec by se musel přesunout „tam“, ale i to se dá zařídit…

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok