Suma sumárum, aneb: Co ze všeho nám zbylo? Naše řeč!
Náš (ne)milovaný prezident, tuneldědek Václav Klaus, se každý rok ve svém novoročnímu projevu (obrazně řečeno) nestydatě obnažuje, když nám sděluje stav naší společnosti, na kterém má on, zcela nepochybně, nemalý podíl. Obnažuje (jakože) problémy, které jsou toho či ono charakteru, způsobené tím či oním, vždy však jeho slova vyzní v duchu: Není tak zle, abychom si mohli stěžovat (nebo také: nám nemohlo být ještě hůře). Dokonce a není to tak dávno (N.R. 2011?) prohlásil, že občané této republiky se mají tak dobře, jak se ještě od listopadu 89 neměli. No viděno a chápáno z výšin pražského Hradu od jeho uživatele nic překvapivého, leč v podhradí a tím nemyslím pražském, protože i to je nesrovnatelné s podhradím např. na Ostravsku, Ústecký, Mostecku, ale i v mnoha jiných koutech naší republiky, tam by už lidé v „podhradí“ mohli vyprávět.