Skutečná hodnota dětí pro politiky tohoto státu
Právě jsem si poslechl v Radiožurnálu reportáž o tom, jak těžké je sehnat kuchaře či kuchařky do školních jídelen. Platy jsou prý taky nízké, že nemohou konkurovat soukromé aféře. Ani školy ani obce nemají peníze na skutečné zlepšení situace. Proč by ostatně příprava jídel pro „naše děti“ měla být prioritou, že? Jenom blázen by mohl chtít, aby nějaký kuchař nebo kuchařka ve školní jídelně svým platem mohli vynikat nad soukromé služby. Vždyť v těch jídelnách jedí jenom děti, takový fakticky bezvýznamný póvl, který může být rád, že vůbec dostane kus žvance. Prý naše budoucnost. Kdepak! Za covidu se ukázalo, kde jsou priority státu, a na školních jídelnách to vidíme opět.