Palestinci šokováni, že Izrael zavraždil známého a milovaného spisovatele
Známý, uznávaný palestinský spisovatel Refaat Alareer byl zavražděn Izraelci. 1. listopadu zveřejnil na Twitteru tuto báseň, která nyní široce koluje:"Pokud musím zemřít, ať je to příběh"Pokud musím zemřít,vy musíte žít,abyste vyprávěli můj příběhabyste prodali mé věci,abyste si koupili kus látkya trochu provazu (ať je bílá s dlouhým ocasem), aby dítě, někde v Gaze,když se dívá do očí nebesa čeká na svého otce, který odešel v ohni - a s nikým se nerozloučilani se svým vlastním masemani sám se sebou - vidělo draka, mého draka, kterého jste udělali, jak letí nahorua aby si na okamžik pomyslelo, že je tam andělkterý přináší dolů láskuJestliže musím zemřít přinesme nadějiať je to příběh... Our friend Refaat has been killed by Zionist soldiers in Gaza……. https://t.co/xVDMGmMdtG— Mohammed El-Kurd (@m7mdkurd) December 7, 2023 Autor před smrtí: "What should we do? drown? commit mass suicide, is that what Israel wants?"The haunting words of Dr. Refaat al-Areer, who has now been killed by Israel in Gaza.pic.twitter.com/jaHSuOt1mj— Lowkey (@Lowkey0nline) December 7, 2023 Víme, že je situace absolutně bezútěšná. Je to velmi temné. Neexistuje žádné východisko. Když není voda, není úniku. Cože? Co máme dělat? Máme se utopit? Máme spáchat hromadnou sebevraždu? Tohle chce Izrael? Ale to my neuděláme. A nedávno jsem někomu říkal, nějakému kamarádovi. Jsem akademik. Asi nejostřejší zbraň, kterou doma mám, je značkovač Expo. Ale jestli si Izrael myslí, že nás všechny, dům od domu, zmasakruje, tak použiju ten značkovač a hodím ho po izraelských vojácích, i kdyby to bylo to poslední, co bych byl schopen udělat, a to je pocit každého z nás. Jsme bezmocní. Nemáme co ztratit.Znal jsem Refaata Alareera (@itranslate123) od svých 17 let. Učil mě můj první kurz psaní v angličtině. Více než učitelem byl mentorem, přítelem a opravdu se staral o své studenty i mimo školu. Jeho vášní byla angličtina, ale neučil ji jako prostředek k odloučení od společnosti, jak je to běžné u mnoha anglicky mluvících vyšších a středních vrstev ve třetím světě. Pro Refaata byla angličtina nástrojem osvobození, způsobem, jak se vymanit z dlouhodobého obléhání Gazy, teleportačním zařízením, které se vzpíralo izraelským spiknutím a intelektuální, akademické a kulturní blokádě Gazy. Když Refaat učil angličtinu mě a mé přátele, dohlížel na to, abychom četli Malcolma X neboli el-Hajj Malika el-Shabazze, jak nám často připomínal, abychom mu říkali. Zdůrazňoval, že učení se jazyku vyžaduje porozumění jeho kultuře a kritičnost a uvědomění si, že jazyk není prostý otázek moci a reprezentace. Refaatova cesta k učení a výuce byla plná zápasů. Jeho život byl náročný, poznamenaný podstatnými rodinnými ztrátami. Přesto vytrval, bojoval a psal. Jednoho dne budou mnozí z nás jako Refaatovi studenti sdílet části jeho příběhu. Dnes si však připomeňme, že Refaatova rodina v Gaze truchlí po milujícím otci a manželovi. Pokud Refaatovi něco dlužíme, pak je to pokračování v boji, dokud nebude dosaženo příměří, dokud ničení v Gaze neustane. Takže #CeasefireNOW! I've known Refaat Alareer (@itranslate123) since I was 17. He taught me my first English writing course. More than a teacher, he was a mentor, a friend, and he truly cared about his students beyond the classroom. His passion was the English language, but he didn't teach it as a… pic.twitter.com/bseUxnCBNo— Jehad Abusalim جهاد أبو سليم (@JehadAbusalim) December 7, 2023