Obor sociální práce se dostává do situace, ve které ještě nikdy za posledních 33 let nebyl
Věnováno neznámému muži na příbramském náměstí, který varoval v listopadu 1989 před sociálními problémy lidí v kapitalismu a všichni jsme se mu smáli jako hloupému komunistovi Trvalo to dlouho, než se můj milovaný obor dostal do situace, ve které bude skutečně již nutné najmout ďábelské učně, kteří nás, terénní sociální pracovníky - naučí kouzelnictví. Na samou mez nefunkčnosti se dostává stále prosazovaná apolitická, individuální případová sociální práce, která v současné době nemůže stačit zvládnout lavinu chudoby. V současné situaci nelze nedat se do kritiky institucí a politiků a pasivně čekat na jakési pokyny od vedení, které nikdy nepřijdou, pakliže se obor sociální práce bude tak úzkostlivě bát popsat pravdivě současný stav věcí. Já osobně považuji toto naše většinové chování za alibismus. Kdo jiný, než my, kteří pracujeme v první linii a vidíme ten obrovský sešup do chudoby celých skupin obyvatel, by měl bubnovat na poplach?