Národovectví na kořenech řízeného vysidlování velké části původních obyvatel
Rád bych v souvislosti s českým národoveckým diskurzem učinil následující poznámku. Jak je z historie známo řešení národnostních práv v českých zemích a to zejména v souvislosti s německy mluvícími občany bylo dosti neuspokojivé. Následně tedy v druhé polovině třicátých let jen část těchto našich spoluobčanů podlehla neonacistické ideologii. Následovala Mnichovská konference a vynucené odstoupení pohraničí a našim spoluobčanům bylo uděleno občanství říšskoněmecké (pomíjím i „detaily“ typu Nečasovy mise atp.). V průběhu války se české elity rozhodly řešit národnostní problém odplatou a to totální – tzv. odsunem na principu nedemokratického konceptu kolektivní viny. Pomineme-li, že se odsouvá maximálně nábytek a při jeho odsouvání se obvykle nerozmlátí, tak se objevil i naprosto opomíjený problém psychologický.