Můj dědeček byl nacista. Vím, proč potřebujeme EU
Evropská unie je dnes těžce vydobytou kulminací dlouhých desetiletí budování míru a politické integrace. Vůbec není dokonalá, ale je to jediný úspěšný formát demokratické, mezinárodní integrace. V globalizovaném světě posiluje národní suverenitu prostřednictvím sloučení hospodářské a politické moci svých členů. Přitom zajišťuje svým občanům bezprecedentní míru svobody a stability. Až do své smrti začátkem devadesátých let byl můj dědeček přesvědčený nacista. Většina jeho starších bratrů zahynula během jediné noci v bitvě v Hartmannsweilerkopfu za první světové války. V těžce ztraumatizovaném meziválečném Německu, definovaném nenávistí proti cizincům, židům a demokracii, stejně jako falešnou představou německé národní výlučnosti a velikosti, byl dědeček po celá dvacátá léta nezaměstnaný. Stal se jedním z prvních členů NSDAP a dobrovolně se r. 1940 přihlásil do války. Byl důstojníkem wehrmachtu a vedl takzavnou "protipartyzánskou" jednotku na východní froně a účastnil se dobytí Kyjeva, píše Matthias Bergmann, právník působící v Hamburku.