Máme vládu, která je schopna zajistit financování naší společné budoucnosti také z amorálního bohatství nepotřebných, nebo jen osekáváním výdajů pro potřebné?

V poslední době docela sílí polemika o genderu. Bohužel už míň je slyšet o vztazích mezi mladou a starší generací. Chceme, aby dnešní mladí měli chuť (protože reálnou možnost) vyrazit co nejdřív do skutečného života? Tzn. zejména vychovávat v relativním klidu co nejvíce dětí? To je ekonomický pragmatismus, aby měl v budoucnu kdo dělat (i na důchodce). Možná bychom ale mohli mladým rodinám neegoisticky prostě i jen popřát lepší budoucnost, než na kterou to pro ně vypadá.

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok