John Bok a ti ostatní.
Je u nás řada lidí, kteří žijí či existují z tzv. podstaty. To znamená, že kdysi byli něčím, co už dnes není, ale co je dnes jistými lidmi hodnoceno jako záslužné a proto je těmto lidem věnována pozornost, umožněno se veřejně projevovat a tím se také zviditelňovat a tím si také udržovat posttotalitní gloriolu. V domnění, že „jsou stále někdo“ vystupují s cílem kriticky ovlivňovat veřejné mínění. Mezi ně bezesporu patří i pan John Bok, typický představitel člověk a, který žije „ze své podstaty“, tedy ze své bývalé „protikomunistické“ činnosti, dá-li se to tak nazvat.
Rozhodně nemám nic proti tomu, když někdo něco či někoho kritizuje, je-li tato kritika oprávněná, je vedena korektně, slušně, věcně a bez osobní zášti. To ale není případ pana Boka, který kritizuje často a rád a hlavně prezidenta M. Zemana, ale i jiné záležitosti, které jdou za Zemanem, jako např. jeho kladný postoj k Rusku, pozitivní vztah k Putinovi, postoj k Číně, jeho kritika imigrantské problematiky a pod. Ano, nechť si kritizuje, ale nechápu, proč nazývá prezidentovo vyjádření „čuňárnou“ jenom proto, že s tím pan Bok nesouhlasí? Proč se krajně netaktně a nevhodně vyjadřuje k Miloši Zemanovi, že jeho demence postoupila natolik, že je státu nebezpečný, nebo že je nezpůsobilý a proto je prý pro stát bezpečnostním rizikem apod.? Co pana Boka vede či opravňuje k takovým nactiutrhačným závěrům? To není konstruktivní a dobře míněná kritika, to je bohapusté pomlouvání a osočování. Copak to ale nejde vyjádřit slušnou a kultivovanou formou? V případě pana Boka, s ohledem k jeho vzdělání to asi ne! Nemyslím si, že by pan prezident Zeman nemohl být v jistých případech kritizovaný, ale nejde ani tak o kritiku samotnou, jako o způsob a formu vyjádření této kritiky. Pan Bok se však zřejmě domnívá, že si tento svérázný způsob kritiky může dovolit. Proč napoví další řádky.