Jednou z příčin frustrace je chudoba a nerovnost. Ale proč ta nenávist vůči druhým?
Níže uvedený příspěvek zveřejnil jeden čtenář na Facebooku, pak ho zase vymazal. Myslím, že to ve zkratce vypovídá všechno o tom, proč lidé dnes v ČR volí populistické strany. Informace o tom, kolik si údajně vydělávají pracovníci firmy Amazon v Německu, je nepodložená. Nebere se také v úvahu, že v Německu jsou o hodně jiné ceny. Proč se však voliči nikdy nezasazovali o to, aby v ČR nebyly nízké platy? Proč byla jen jediná odborová demonstrace? A hlavně: Proč zmíněný čtenář ve své chudobě nenávidí "barevné, přistěhovalce...", kteří jsou na tom ještě daleko hůř než on? Co je racionálním původem této nenávisti vůči jinakosti? Namísto toho, aby se zaměstnanci začali zasazovat o svá práva, i demonstracemi a stávkami, soustředí svou nenávist na nejslabší členy společnosti? ptá se Jan Čulík.Něco málo k 17.11. Neměl jsem rád totalitní režim a již 21.8.1988 jsem byl na první větší demonstraci a v listopadu 1989 jsem cinkali klíči. To jsem si naivně myslel, že zbouráním železné opony se tady vše zlepší. Netušil jsem tehdy, že tolik proklamovaná demokracie, o níž mluvili všichni tehdejší řečníci na náměstích, je vlastně kapitalismus, ve kterém silnější nemilosrdně požírá slabšího. Václav Klaus tehdy řekl, že se musí narovnat deformované ceny, to se během pár let stalo, ceny máme stejné jako v Německu, ale nějak se "zapomnělo" narovnat ty deformované platy.