Barbarství Hamásu neospravedlňuje kolektivní trest pro Palestince
Mnozí oslavovali vražedné činy ozbrojenců Hamásu. A mnozí, i když se zdrželi radosti, se snažili tyto činy ospravedlnit. Podle nich je třeba zasadit činy Hamásu do kontextu, vnímat je jako součást dlouhého boje Palestinců za vlastní stát a jako výsledek represí, kterým čelili.Ano, palestinské násilí má své historické souvislosti a Palestinci nadále trpí izraelskými represemi. Neexistuje však žádný kontext, který by ospravedlňoval masovou vraždu více než 260 účastníků hudebního raveunebo masakr v kibucu, natož aby byl důvodem k radosti, píše Kenan Malik.Barbarské útoky Hamásu nelze chápat ani jako nevyhnutelný výsledek historie útlaku, tím méně jako aspekt palestinského odporu. Jednalo se o činy antisemitské, teokratické organizace odtržené od morálního a politického rámce, jímž se řídila tradiční osvobozenecká hnutí. Stejně jako u jiných džihádistických skupin se teror stal cílem sám o sobě.Naznačovat, že taková jatka představují palestinský boj, znamená ponižovat palestinský lid a jeho boj za svobodu a práva, dívat se na něj stejně jako ti izraelští politici a západní komentátoři, kteří mluví o "zvířatech" a "divoších". Existují palestinští vůdci a jejich příznivci, kteří odsoudili zvrácenost těchto činů. Hamás představuje zradu palestinských nadějí i hrozbu pro židy.