Armagedon, Apokalypsa a Potopa

Náš národ bývá označován jako jeden z nejvíce ateistických, proto může mnohému připadat název této úvahy příliš náboženský, a tak snad ne dost populární pro bezvěrce. Je to však dáno tím, že jsme příliš v zajetí ,,navyklých pojmenování“ a jejich obvyklého ,,chápání“.

Pod tlakem srážky evropské civilizace s muslimskou imigrační vlnou se často vyzdvihuje, že jsme národ s křesťanskou tradicí. Oponenti se tomu posmívají a odvolávají se na zmíněnou míru našeho ateismu. Ony ,,křesťanské kořeny“ však nelze brát jen jako ,,církevní kořeny“ ani jako důvod ke statistickému poměřování počtu ,,registrovaných věřících“. Náš národ i naše kultura, ale i mluva je s křesťanskými pojmy a symboly úzce provázána. Není důležité, jestli to obyvatelé chápou jako náboženský pojem, nebo jako národní zvyk. Vánoce, Velikonoce, pojem Ježíš, pohřební zvyky, ale i mnoho drobných, nevědomě užívaných postojů, výrazů ale i celkové chápání světa, je motivováno ,,křesťanským pohledem“, i když dnes už oblečeným do materialismu. Tento proces materializace se ale nevyhnul ani církvím a i ony často stojí hlavně na vnějším řádu a ceremoniích, než na skutečné původní niterní víře. Nechci se ale zabývat církvemi, jen tím chci poukázat na to, že není až tak diametrální rozdíl vztahu nevěřících a věřících od kořenů křesťanství, jak by se na první pohled zdálo. Prapůvodní idea křesťanství nebyla o žádné církvi, ani o náboženských obyčejích, ale byla o vztahu člověka k ,,vesmíru“/ateisticky pojmenováno/, nebo k ,,Jsoucnu“/spirituálně označeno/, nebo k Bohu/chápáno bez církevně náboženského kontextu/.

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok